Velíz

Dřevěný kříž v lese.

Dřevěný kříž v lese.

Vrch Velíz o nadmořské výšce 595 metrů nad mořem najdete nad vesnicí Kublov na okraji křivoklátských lesů asi 20 km západně od Berouna. Jak dokazují archeologické vykopávky, v době keltské a slovanské zde stávalo pravěkého sídliště. V dobách slovanských zde byl uctíván ochránce stád a pastýřů - bůh Veles, který dal vrchu své jméno.
Vrch Velíz by nám mohl povědět i mnohé z české historie, podle Kosmovy Kroniky české sem roku 999 přivedli Vršovci zajatého přemyslovského knížete Jaromíra, kterého zde mučili, byl ale zachráněn svou družinou. Na paměť své záchrany pak Jaromír kolem roku 1000 postavit na Velízi románský kostelík, zasvěcený svatému Janu Křtiteli.
Roku 1037 svěřil kníže Břetislav kapli benediktinům. Ti zde zřídili poustevnu a o tři staletí později proboštství, které však bylo za husitských válek vypáleno. Zdejší kostel byl v 18. století barokně přestavěn. Kolem kostela Narození svatého Jana Křitele se rozkládá hřbitov, na němž je pochován také Josef Leopold Zvonař, rodák z Kublova a autor písně Vlastenecké hory, která zlidověla jako Čechy krásné, Čechy mé.

Věž kostela sv. Jana Křtitele.
Dominanta širokého okolí.
Hrob J. L. Zvonaře.
Detail hrobu J. L. Zvonaře.
  info  
tohle bude zápátí