Děčín

Kostel sv. Václava a Blažeje.

Město Děčín leží na soutoku řek Labe, Ploučnice a Jílovského potoka, je nejníže položeným místem v naší republice (135 m nad mořem).
Poprvé se o Děčíně dozvídáme z písemné zmínky z roku 993, kdy byl osídlen labský brod, kudy procházela důležitá obchodní stezka. Postupně se město kolem řeky rozšířilo. Ve 14. století bylo zasaženo několika povodněmi a z tohoto důvodu bylo přestěhováno výše a to do míst dnešního Masarykova náměstí. Období husitské znamenalo pro město řadu požárů. Na přelomu 16. a 17. století zažívá velký rozvoj obchodu a řemesel, přičemž po třicetileté válce význam města poklesl.
Bouřlivý rozvoj města v polovině 19. století je spojen se zahájením provozu na železniční trati Praha – Drážďany, v této době se Děčín stává významným střediskem průmyslu. Nebývalým způsobem se rozrůstá také sousední vesnice Podmokly, kterou prochází trať. Tato vesnice je v roce 1901 povýšena na město, čímž vzniká dvojměstí Děčín – Podmokly, které bylo společně s obcí Staré Město v roce 1942 sloučeno do jednoho města Děčína. Toto sloučení bylo potvrzeno i po válce a připojeno bylo ještě dalších 9 obcí.
Doba komunismu je spojena s rozvojem průmyslu a bytové výstavby, čímž je ale postiženo i historické jádro města. Děčín se v této době stává významným přístavem.
Děčín je střediskem lákavých přírodních oblastí Českosaského Švýcarska a Labských pískovců, mezi jeho památky patří kromě zdejšího zámku staré mosty z 15. a 16. století, měšťanské domy v historické části, kostel sv. Václava Blažeje nebo budova synagogy. Za návštěvu stojí také zdejší zoologická zahrada.