Klatovy

Bílá věž a arciděkanský kostel Panny Marie.

Bílá věž a arciděkanský kostel Panny Marie.

Město, kterému se říká Brána Šumavy, založil na obchodní stezce z Čech do Bavorska král Přemysl Otakar II. a to nejspíše na místě dřívější trhové osady. Jeho jmého pochází od slova "kláty", což znamenalo pařezy nebo špalky. Prvním obyvatelstvem byli nejspíše Němci, postupně se ale zalidňovalo obyvatelstvem českým.
Velký rozkvět město zažilo za vlády Lucemburků, v dobách husitských, kdy stálo na husitské straně, i za vlády Jiřího z Poděbrad. V této době bylo dokonce sedmé nejbohatší město v Čechách, postavena byla Černá a Bílá věž, renesanční radnice či farní chrám.
Špatné období pro město spojené s požáry a pleněním začíná po bitvě na Bílé Hoře, netrvá však dlouho, v roce 1636 přicházejí do města jezuité, kteří zde postavili barokní kostel a řádovou kolej se seminářem. V roce 1685 se díky obrazu Panny Marie Klatovské stávají poutním místem.
Prakticky veškeré památky v pozdně gotickém a barokním slohu zničil požár, který založili francouzští žháři v roce 1689.
19. století je ve znamení rozvoje textilního průmyslu, v této době se také podařilo vyšlechtit slavné klatovské karafiáty a Klatovy byly také spojeny s Plzní železnicí.
Za shlédnutí v Klatovech stojí zejména jezuitský kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce, pod nímž se nacházejí známé klatovské katakomby, kde se díky důmyslnému větracímu systému dochovalo kolem 30 mumifikovaných těl. Krásný výhled je z 81 metrů vysoké Černé věže, která byla postavena v polovině 16. století. Barokní lékárna "U Bílého jednorožce" je muzeem lékárnictví z let 1776 až 1966. Dalšími památkami jsou kupříkladu jezuitská kolej, radnice z roku 1557, arciděkanský kostel Panny Marie, kaple Zjevené Panny Marie, 60 metrů vysoká zvonice Bílá věž z roku 1581, dominikánský kostel sv. Vavřince, vlastivědné muzeum dr. Hostaše, židovský hřbitov se synagogou nebo kamenné hradby.

Arciděkanský kostel Panny Marie.
Bílá věž s arciděkanským kostelem Panny Marie.
Bílá věž...
Kostel svatého Vavřince.
  info  
tohle bude zápátí