Kounovské řady

Tajemné kameny na hranicích Lounska a Rakovnicka.

Kounovské kamenné řady leží na pomezí lounského a rakovnického okresu mezi obcemi Kounov a Domoušice na náhorní plošině Rovina.
Účel a stáří řad zůstávají pro nás dosud velkým otazníkem, patrně to je stavba prvních zemědělců, ale nevylučuje se ani pozdější vznik. Je možné, že měly astronomický význam. Největší kameny se jmenují Pegas a Gibbon, jejich spojnice má stejný azimut jako východ slunce při letním slunovratu. Kameny mohly být pravěkou observatoří nebo též kalendářem.
Jde o jedinou známou památku tohoto druhu ve střední a východní Evropě. Tvoří ji 14 řad křemenců, křemenitých pískovců a slepenců, které leží ve směru sever – jih. Nejdelší řada měří 45 metrů. Svým uspořádáním nápadně připomínají řady menhirů v bretaňském Carnacu. První tyto řady popsal roku 1934 kounovský učitel A. Patejdl. V roce 1987 zde byla otevřena naučná stezka, která měří zhruba 2 km a má 11 zastávek, začíná za železničním nádražím Mutějovice u silnice směrem na Kounov – asi 300 m západním směrem od nádraží poblíž osamělého stavení.