Kožlany

Památník obětí 1. světové války.

Počátek městečka Kožlan můžeme datovat do doby vlády Přemysla Otakara I.,který zde vystavěl lovčí dvorec. Okolo roku 1230 koupil od královské komory Kožlany klášter v Plasích, roku 1238 si ale král Václav I. vzal Kožlany zpět a náhradou dal klášteru ves Žihli.
V roce 1351 král Karel IV. povýšil Kožlany na městečko s právem trhů. Zároveň byly Kožlany přiřazeny k Týřovu a s ním ke královskému hradu Křivoklátu. Jiří z Poděbrad daroval Kožlany spolu s Týřovem Joštovi z Gusidle. Za Rudolfa II. pak patřily ke královskému hradu Zbirohu. Roku 1601 koupil Kožlany jeho mladší bratr Rudolfa Jindřich Jakub.
Tragickou byla pro Kožlany třicetiletá válka a díky nepřátelským pochodům, neúrodě a velkým daním i období pobělohorské. Šťastným nebylo ani století osmnácté, kdy v letech 1768, 1773 a 1789 obec vyhořela. Revoluční rok 1848 nenechal stranou ani městečko Kožlany, byla zde založena národní garda, kterou vedl mlynář Václav Zimmerhakl.
V současné době žije v Kožlanech asi 1400 obyvatel. Není bez zajímavosti, že dnešní jméno nosí až od roku 1924, do té doby se nazývaly Kozlany.
Patrně nejvíce jsou ale Kožlany spojeny se zdejším rodákem Dr. Edvardem Benešem, druhým československým prezidentem, který se zde narodil roku 1884 a jehož osobnost si můžete připomenout ve zdejším muzeu v budově bývalé školy.
Mezi památky Kožlan patří původně gotický kostel sv. Vavřince, barokně upravený v 18. století, budova radnice, bývalý hostinec u pivovaru, dům s bývalou hrnčířskou dílnou, rodný dům dr. Edvarda Beneše nebo areál židovského hřbitova.