Duchcov

Památník padlých.

Oblast dnešního Duchcova byla osídlena již v dobách pravěku a to různými kmeny, po nichž dodnes archeologové nalézají prsteny, náramky a další nálezy. Samotný Duchcov vznikl patrně v 11. století, za dobu své existence však vystřídal více jmen, kupříkladu Hrabišín, Tokczau nebo Dokczaw.
Za třicetileté války bylo město značně poničeno, ale zároveň je začátkem působení rodu Valdštejnů, kterému Duchcov vděčí za rozsáhlou stavební činnost. Není bez zajímavosti, že v 18. století na valdštejnském zámku působil samotný Giacomo Casanova a v Duchcově také zemřel.
Okolí Duchcova má mnoho z nás spojeno s těžbou hnědého uhlí. První snahu o její zahájení můžeme datovat do roku 1761. O dva roky později vzniká první obecní důl Sv. Trojice. S rozvojem železnice v 19. století se stává Duchcov významnou dopravní křižovatkou, a rozvíjí se povrchová těžba uhlí. Ta ve 20. století dokonce ohrozila samotnou existenci města. V 80. letech totiž byla vážně zvažovaná možnost likvidace Duchcova a využití zásob hnědého uhlí pod městem. Byly zbourány i některé významné památky, v roce 1959 to byl barokní špitál v zámecké zahradě. Hlavním argumentem proti zboření města však nebyl zámek nebo zdejší církevní stavby, ale tzv. duchcovský viadukt, kde podle komunistické ideologie ve 30. letech 20. století Masaryk střílel do dělníků.
Dnes žije v Duchcově asi 9 tisíc obyvatel.