První písemná zmínka o vsi Dubné pochází z roku 1263. Tehdy zde byl připomínán vladyka Sudslav z Dubného. V držení drobné šlechty, ať již to byli páni z Dubného, Roubíkové z Hlavatec, Dubenští z Chlumu nebo Ojířové z Protivce, zůstala ves až do stavovského povstání, po kterém byla Adamu Chvalu Kunášovi z Machovic konfiskována a roku 1623 byla prodána královskému městu České Budějovice. Město bylo dubenskou vrchností až do zrušení poddanství.
Největší zdejší památkou je farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, který je obklopen nevelkým hřbitovem a zaujímá severní část trojúhelníkové návsi.
Nejstarší částí kostela je presbytář ze 14. století, dvoulodí pak pochází z roku 1525. Roku 1575 byla přistavěna kostelní věž, předsíň a sakristii datujeme do roku 1730. Původní věž byla kvůli špatnému stavu na sklonku 19. století snesena a její nynější podoba pochází z roku 1901. Na věži jsou zavěšeny čtyři zvony, největší z nich je odlitý již roku 1518, tři menší byly zabaveny za obou válek a znovu pořízeny byly roku 1996.
Mezi další památky patří fara, v jejímž jádru stojí zbytky dávné tvrze, nebo několik selských usedlostí ze druhé poloviny 19. století.
V Dubném v současnosti žije asi 1300 obyvatel.