Slavonice

Dačická brána.

Osada na místě dnešních Slavonic stávala při obchodní cestě do Vídně již ve 12. století. V jejím těsném sousedství vzniklo trhové městečko, které bylo brzy povýšeno na město. Opevněno bylo v polovině 14. století. Největší rozkvět Slavonic datujeme do druhé poloviny 15. a do 16. století, tehdy fungovalo pravidelné vozové spojení mezi Prahou a Vídní a v okolí Slavonic byly v provozu zlaté a stříbrné doly.
Městské výsady byly omezeny po bitvě na Bílé hoře, za třicetileté války bylo město v roce 1645 dobyto Švédy, zchudlo a v roce 1760, kdy zde byla zrušena poštovní stanice, doslova pozbylo významu. Dokonce došlo k vylidňování města a to zůstalo v podstatě zakonzervované ve své renesanční podobě.
V roce 1902 byla uvedena do provozu železnice mezi Slavonicemi a Telčí, v roce 1903 pak došlo k propojení Slavonic s rakouským Bejdovem nad Dyjí a se stanicí Švarcenava na císařské železnici z Vídně do Českých Budějovic.
Dramatické chvíle nastaly na Slavonicích po vzniku Československé republiky v roce 1918. Tehdy reagovalo město s většinovým německým obyvatelstvem připojením k provincii Deutsch Südmähren se sídlem ve Znojmě. Byla povolána armáda nově založeného Československa, aby podrobila město moci nového státu.
Druhá polovina třicátých let je v okolí Slavonic ve znamení budování soustavy pohraničních pevností, konkrétně to bylo v letech 1936 až 1938. Pevnosti se dochovaly dodnes, jsou udržovány a přístupné veřejnosti.
Po Mnichovské dohodě se město stalo součástí Německé říše a české obyvatelstvo bylo odsunuto do vnitrozemí. Na konci války bylo město osvobozeno Rudou armády, následoval odsun německého obyvatelstvo a osídlování města z vnitrozemí. V roce 1953 bylo zahrnuto do hraničního pásma a nastala doba izolace celého území, což ovlivnilo i turistický ruch v celé oblasti. Tento stav trval až do roku 1960, kdy bylo města vyjmuto z hraničního pásma a mohl zde začít cestovní ruch. V roce 1961 pak byly Slavonice prohlášeny městskou památkovou rezervací.
V současnosti do Slavonic láká návštěvníky zejména ucelený soubor pozdně gotických a renesančních měšťanských domů z doby kolem poloviny 16. století se sklípkovými klenbami a bohatými sgrafity. Z masivního opevnění města do současnosti dochované severní a východní části parkánové zdi s pěti baštami.
Jádro Slavonic tvoří dvě náměstí, Horní a Dolní, oddělená kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Náměstí jsou lemována řadami pozdně gotických a renesančních domů, které patří k nejvzácnějším v Česku. Východně od centra města na Špitálském předměstí stojí kostel svatého Jana Křtitele, založený při městském špitále. Pod historickým jádrem je zpřístupněna část rozsáhlého odvodňovacího systému chodeb, které také sloužily jako obranná a záchranná komunikace. V domě č. 2 na náměstí můžete navštívit městské muzeum s expozicí věnovanou památkám města a archeologickým nálezům z okolí.
Ve Slavonicích v současnosti žije asi 2600 obyvatel.