Polička

Mariánský sloup.

Za historií Poličky se musíme v čase vypravit do roku 1265, kdy byla založena jako královské město českým králem Přemyslem Otakarem II. Město prosperovalo, neboť bylo důležitou zastávkou na cestě vedoucí ze středních Čech do moravských center. Připomeňme si v krátkosti některé důležité okamžiky v jeho historii.
V roce 1305 je Polička již věnným městem českých královen. Ve druhé polovině 14. století bylo město vydlážděno, byla postavena řada kamenných domů a městské hradby.
Krizovým byl pro Poličku rok 1421, kdy byla vypleněna vojskem Zikmunda Lucemburského.
Polička se těšila přízni Jagellonců. V roce 1547 ale byla aktivní v odboji proti Ferdinandu I. Habsburskému, za což následoval tvrdý trest. Byla jí pozastavena práva, zkonfiskován nemovitý majetek a uložena pokuta.
V roce 1613 Poličku zasáhl ničivý požár. Po českém stavovském povstání byly městu po roce 1620 znovu odebrána privilegia. V dalších letech město poznamenala třicetiletá válka.
Rozkvět města nastal v 18. století spolu s příchodem baroka. Na náměstí byl umístěn 22 m vysoký morový sloup, v letech 1739 až 1744 byla postavena nová radnice.
Barokní podoba Poličce zdobila město do roku 1845, kdy město zničil mohutný požár.
V roce 1890 se ve světničce pověžného v kostele sv. Jakuba narodil hudební skladatel Bohuslav Martinů, který město proslavil po celém světě.
Po mnichovské dohodě byla Polička neoprávněně na 6 týdnů zabrána Německem, přestože se v ní pouze asi 2,5 % obyvatel hlásilo k německé národnosti. Druhou světovou válku pro město ukončila 9. května 1945 Rudá armáda a 1. československý armádní sbor.
V poválečných letech se v Poličce rozvinul průmysl a přibyla panelová sídliště.
V současnosti je Polička společenským i kulturním centrem oblasti, pořádá se zde i řada sportovních akcí, kupříkladu každoročně na podzim se tu koná mezinárodní soutěž ve sportovním rybolovu Poličský candát. Žije zde asi 8900 obyvatel.