Osek (Rýzmburk)

Vstup na hrad.

Hrad na vrcholu nedaleko městečka Osek založil na konci první poloviny 13. století patrně král. Stavbu hradu řídil Boreš z rodu Hrabišiců, který jej získal do svého držení a vzal si také jeho jméno. Stavba rozsáhlého hradu byla dokončena až Boršovým vnukem na počátku 14. století. Páni z Oseka drželi hrad až do roku 1398, kdy jej zadlužený Boreš mladší musel prodat míšeňskému markrabímu Vilémovi, jehož potomkům potvrdil držení Oseka roku 1422 císař Zikmund. Českým králům však nebylo příjemné, že takto významný hrad je v cizích rukách a snažili se jej získat zpět. Úspěšný byl až král Jiří z Poděbrad a to roku 1459. Hned následujícího roku jej postoupil do zástavního držení svému věrnému přívrženci Prokopovi z Rabštejna. V roce 1473 byl hrad dobyt, protože saským knížatům došla trpělivost s nájezdy Prokopova nástupce Jindřicha z Rabštejna. Knížata Arnošt a Albrecht poté odevzdali dobytý hrad královně Johance.
Po přímluvě krále Vladislava prodal Jindřich zástavní osecké zboží Pavlovi, knížeti ze Sulevic. Páni ze Sulevic však již na konci 15. století přesídlili na svou novou tvrz v Duchcově a hrad opustili. V roce 1523 prodal Jan Kaplíř ze Sulevic oseckou zástavu Děpoltovi z Lobkovic a jeho synové v roce 1530 získali od krále Ferdinanda Osek do dědičného držení.
Lobkovicové již trvale sídlili v Duchcově a opuštěný hrad v 16. století zcela zpustl. V 1. polovině 17. století zdědili duchcovské panství i s opuštěným hradem Valdštejnové s to jim patřilo až do poloviny 20. století. Po 2. světové válce byl hraběti Karlu Arnoštovi z Valdštejna jeho majetek vyvlastněn.