Svatý Jan pod Skalou

... na mapě

Svatý Jan pod Skalou je snad nejmalebnější obcí Českého krasu. Přírodní krásy zde výjimečným způsobem doplňují památky historické.
Historie se tu začíná psát na konci 9. století, kdy se podle legendy ve zdejší jeskyni pod mohutnou skalní stěnou usadil první český křesťanský poustevník Ivan. Ten žil ve zdejších travertinových jeskyních, které jsou zde dodnes zachované. Ivan byl synem slovanského knížete Gostimila, vzdal se světského života a uchýlil se do samoty, v ní žil dlouhých 42 let. Když přišel až do zdejšího údolí, zalíbilo se mu tu natolik, že zde zůstal. Bůh mu seslal laň, která ho živila svým mlékem. V jeskyni byl však pokoušen zlými duchy, rozhodl se tedy odejít. Při odchodu se mu na návrší pod svatojánskou skálou zjevil sám svatý Jan Křtitel a předal mu dřevěný křížek, kterým Ivan zlé démony ze své jeskyně vypudil. Ivan se také podle legendy setkal s českým knížetem Bořivojem, který při štvanici na medvěda postřelil Ivanovu laň. Ta dovedla knížete až před Ivanovu jeskyni. Kníže nalezl poustevníka a bylo mu velmi líto, že zabil jeho živitelku. Pozval jej tedy na nedaleký hrad Tetín a nabídl mu, aby zde s ním pobýval. Ivan se však raději vrátil do své samoty. Před svou smrtí Ivan vyřídil knížeti poselství od svatého Jana Křtitele, aby po Ivanově smrti toto místo vysvětil za kostel ke cti Panny Marie a sv. Kříže, svatého Jana Křtitele měl pak nazvat patronem tohoto místa. Legenda dále praví, že zde po Ivanově smrti opravdu nechal postavit kníže Bořivoj kapličku, která v 11. století přišla do správy benediktinského kláštera.
První písemná zmínka o jeskyni sv. Ivana je zapsána v listině českého krále Přemysla Otakara I. z r.1205. Roku 1310 bylo ve Svatém Janu založeno probošství a majetek zdejšího kláštera byl významně rozmnožen. V roce 1420 byl mateřský klášter benediktinů na Ostrově dobyt husitskými vojsky a zničen. Mniši, kteří přežili řádění husitů, se přesunuli do Svatého Jana. Rok 1517 pak znamená definitivní přesídlení mnichů z Ostrova do kláštera ve Svatém Janu. Roku 1584 byly vyzvednuty po staletí pečlivě ukrývané ostatky sv. Ivana a započala se tradice slavných svatojánských poutí.
Úcta ke svatému Ivanovi se rozšířila do dalekého okolí a význam tohoto místa významně vzrost. V roce 1661 byl na místě starého kostela vystavěn nový, velký barokní kostel sv. Jana Křtitele. Jeho projekt vypracoval italský stavitel Carlo Lurago. Mohutná stavba však byla postavena na měkkém a vlhkém podloží, což způsobilo problémy se statikou stavby. V roce 1711 proto kostel přestavěl Krištof Dienzenhofer. Podle svatojánského kostela dostala pak jméno i zdejší obec. Další budovy bývalého kláštera byly stavěny postupně, do dnešní podoby pak byly dokončeny v roce 1731. Zanedlouho poté, v roce 1785, však byl klášter zrušen císařem Josefem II. Majetek kláštera byl rozprodán v dražbě. A tak zadní část kláštera byla využívána jako koželužna, přádelna či papírna.
V letech 1904 - 1912 bývalá budova kláštera fungovala jako moderní lázně. V roce 1914 koupil budovu kláštera církevní řád Školských bratří a zřídil zde učitelský ústav, který byl až v roce 1942 okupační správou zrušen. V roce 1949 zde byl zřízen tábor nucených prací, a v letech 1951-55 dokonce věznice. Dalších 30 let zde byla policejní škola ministerstva vnitra pro potřeby STB. Od roku 1985 pak byla budova využívána jako archiv ministerstva vnitra.
V roce 1994 byl klášter navrácen církvi a byla zde zřízena Vyšší odborná pedagogická škola.