Mělník

... na mapě

Chceme-li si připomenout historii Mělníka, musíme se ohlédnout opravdu daleko do historie, jeho území bylo totiž osídleno již od dob neolitu. Odehrávají se zde také některé historické romány Eduarda Štorcha. V 9. a 10. století byl pravděpodobně centrem slovanského kmene Pšovanů, v místech dnešního zámku se rozkládalo hradiště Pšov. Jak píše kronikář Kosmas, byl kmen Pšovanů připojen k rodu Přemyslovců sňatkem Bořivoje s Ludmilou, dcerou posledního pšovského knížete Slavibora. Hrad Pšov pak nahradil na konci 10. století nový kamenný hrad Mělník. A odkud se vzalo jeho jméno? Jednalo se původně o slovanské pojmenování kopce mělnícího se.
Samotné město vzniklo ve 13. století z podhradí a nedlouho poté z trhové osady. První písemná zmínka o městě pochází z listiny Přemysla Otakara II. z roku 1274. Mělník natrvalo prohlásil za královské věnné město až Karel IV., který sem dal přivézt z Burgundska a ze Champagne vinnou révu a má tak obrovské zásluhy na rozkvětu mělnického vinařství.
Hospodářskou prosperitu přinesla městu vláda Jiřího z Poděbrad, v 15. století však následovala stagnace a později, zejména po potlačeném protihabsburském odboji českých měst a části šlechty roku 1547, následoval úpadek. Král Ferdinand I. Habsburský tehdy udělil městu četné sankce. Období od husitských válek do třicetileté války se však stalo zlatým věkem pro zdejší vinařství.
Třicetiletá válka byla pravou pohromou pro město. Časté pobyty vojsk, švédská okupace, drancování, požáry a mor. Zkáza byla dokonána odchodem řemeslníků a vinařů do emigrace. Město se tehdy téměř vylidnilo. Lepší časy nepřišly ani v 17. a 18. století, kdy Mělník ničily požáry, morové epidemie, selská povstání a neúroda.
Od konce 18. století se Mělník vyprofiloval jako město se zemědělským charakterem. Průmyslovou revolucí byl poznamenán jen málo, továrny zde vznikaly prakticky jen v souvislosti s vývojem zemědělství. Od poloviny století devatenáctého se pak do popředí dostává výhodná poloha města a nastává rozvoj na poli komunikací. První parník pod městem proplul v roce 1845, železnice propojila Mělník roku 1874, most přes Labe pak byl postaven v roce 1888, přístavní překladiště o devět let později a v letech 1902-1905 následoval vltavský kanál.
Koncem 19. století vznikla v Mělníku řada odborných škol, vinařská škola (první tohoto druhu v Čechách) v roce 1881 se stala pramáti vinařských škol dnešních. V roce 1897 pak následovala škola košíkářská, roku 1910 bylo založeno gymnázium.
První republika byla ve znamení stavebního boomu, postaveny byly kupříkladu budovy okresního úřadu, kulturního domu nebo pošty. V roce 1928 pak byl dokončen obchodní přístav na Labi. Pozadu nezůstalo ani zdejší vinařství, poprvé se uskutečnily slavnosti vinobraní, jejichž tradice trvá dodnes.
V současnosti ve městě na soutoku Labe s Vltavou žije 19 tisíc obyvatel, sídlo zde má kupříkladu organizace Cech českých vinařů. Kromě zdejšího zámku stojí za návštěvu kupříkladu regionální muzeum. Specializuje se na historii výroby dětských kočárků v České republice a historii vinařství v Čechách.