Panoší Újezd

Vstup na zdejší hřbitov a kostel Nanebevzetí Panny Marie.

První písemná zmínka o Panoším Újezdu pochází z roku 1352, přívlastek Panoší získal podle manů, kteří zde dostávali újezdy, tedy území, které se dá objet koňmo. Území bylo přiděleno za výkon zbrojnošské služby na nedalekém hradě Krakovci. Panoší Újezd vzkvétal zejména za vlády Lucemburků, naproti tomu po husitských válkách ves téměř zanikla. Nová populační exploze nastává za vlády Jiřího z Poděbrad. Narůstající počet obyvatel vedl na přelomu 15. a 16. století k založení nové obce - Nového Újezda, který se později nazýval Velký. Ke spojení obou vsí došlo až těsně před druhou světovou válkou v roce 1937. Název sloučeným obcím dala starší z osad.
Místní kostel Nanebevzetí Panny Marie pochází z počátku 18. století, byl postaven na místě původního kostela ze století čtrnáctého. Zajímavá je též prvorepubliková vila Jindra, která je příkladem pronikání architektonických trendů do venkovské zástavby.
Dnes žije v Panoším Újezdu, kterému lidé z okolí neřeknou jinak než Oujezd, asi 300 obyvatel.